Každá duše během života prochází několika, možná více přechody. Jsou to chvíle, kdy se staré uzavírá a nové se ještě nenarodilo. V těchto okamžicích se můžeme cítit prázdní, nejistí, někdy dokonce ztracení. Přitom právě tohle období je jedním z nejdůležitějších na naší cestě.
Co se děje při přechodu duše
Uzavírá se staré – vztahy, situace nebo vzorce, které nám už neslouží, začínají odcházet.
Duše hledá nové místo – ale ještě nevíme, jak bude vypadat. Proto může přijít zvláštní pocit, že „nikam nepatřím“.
Tělo reaguje – někdy únavou, někdy zvláštními sny, někdy nemocí, která nás zastaví, abychom mohli poslouchat sami sebe.
Jak to můžeme prožívat
Lidé kolem nás se mění – někteří odcházejí, jiní noví přicházejí.
V každodennosti může být chaos, ale zároveň hluboko uvnitř cítíme, že se rodí nový klid.
Někdy máme chuť všechno shodit ze stolu a začít znovu.
Co nám pomáhá
Důvěra – že i když nevíme, kam to vede, cesta má smysl.
Rituály a maličkosti – třeba zapálená svíčka, dechové cvičení, chvíle se zvířaty nebo v přírodě.
Podpora lidí, kteří cítí stejně – nebát se říct si o pomoc, nebát se sdílet.
Vděčnost – i za drobnosti, které nás drží při životě.
Proč to stojí za to
Každý přechod duše je vlastně nový začátek. Je to brána, kterou projdeme, abychom mohli být blíž sami sobě, blíž svému klidu a naplnění. A i když to může bolet, vždycky to vede k větší lehkosti a svobodě.
Pokud cítíte, že právě teď stojíte v přechodu a nevíte, jak dál, můžete se na mě obrátit. Z vlastní zkušenosti vím, že to není úplně lehké – občas se člověk cítí ztraceně. Ale víra ve vlastní duši a pomoc shůry vždycky ukážou cestu dál. Ráda vás tímto obdobím provedu a podpořím, abyste našli světlo i v těžších chvílích.
