Hodně v poslední době slýcháme, že jsme všichni jeden celek, že jsme Jednota. V duchovní řeči to znamená, že bychom se měli naladit na svou duši a poslouchat její rady. Ona ví, že je třeba hledat ostatní duše, propojit je, cítit energie, souznít s nimi a pracovat na zvýšeném vědomí. Zní to jednoduše, ale jak
Já…….vím. Dvě slovíčka, která mě vystřelila jako raketu do vesmíru. Zdánlivě se nezměnilo nic moc, ale uvnitř mě všechno. Stačilo být ve správnou chvíli na správném místě. Jako by poslední z puzzlíků zapadl do správného místa. Najednou všechno dávalo smysl, jako kdybych sama sobě vyprávěla příběh, který mě tak vtáhl do děje, že jsem nechtěla
Vstoupili jsme do nového života, kde vše bude postupem času jiné. Vlastnost, kterou jsme si sebou přinesli a jež málo vidím u ostatních lidí a občas i u sebe je právě laskavost. Hmm, řeknete si, vždyť já jsem laskavá/ý, ale ostatní toho zneužívali, tak jsem si ji schovala. Je to lehké být laskaví, ale moc
Znáte přísloví „Nikdo ti nepomůže, pomoz si sám?“ Tak tohle heslo je pro mě jako stvořené, chytila jsem se ho a začala měnit svůj život, protože léta jsem pracovala s lidmi a pro lidi, a nějak v tom shonu zapomněla, že jsem nepomáhala jednomu velmi důležitému člověku. Sama sobě. Věnovala jsem svůj čas lidem okolo
Jak se vyrovnat s tím, když zjistíme, že naši rodiče jsou jiní, než jaké jsme je viděli jako děti? Není to tak dávno, kdy jsem po letech snahy pomoci svým rodičům toto vzdala. Pochopila jsem, že je to jejich život, a napravovat křivdy a viny není na mně, ale na nich. Postupně jsem ztrácela naději,
