
Cesta za štěstím je otevřená, překážky si klademe my sami.
Já…….vím. Dvě slovíčka, která mě vystřelila jako raketu do vesmíru. Zdánlivě se nezměnilo nic moc, ale uvnitř mě všechno. Stačilo být ve správnou chvíli na správném místě. Jako by poslední z puzzlíků zapadl do správného místa. Najednou všechno dávalo smysl, jako kdybych sama sobě vyprávěla příběh, který mě tak vtáhl do děje, že jsem nechtěla